- Stát je špatný sluha a zlý pán.
- Mám rád dobrovolnost. Ta vede k prosperitě a blahobytu, neboť způsobuje tzv. Paretovo zlepšení, zatímco donucení má za následek stagnaci a úpadek.
- Aktuální stát považuji za přebujelý, asociální, amorální a neefektivní a je jedno, zda jde o stát s koncentrací politiků a úředníků v Bruselu či v Praze. Věřím v lidi a jejich schopnost hledat své štěstí, nemám ambice jim jejich štěstí ani definovat, ani organizovat.

Témata, která mě zajímají:

Vzdělávání:

Množství informací je dnes obrovské a nikdo neví, co budou dnešní žáci a studenti v životě potřebovat. Není rolí státu, aby určoval co, jak, kde a kdo má naše děti učit. Za prioritní považuji chuť a schopnost učit se novým věcem.

Bezpečnost:

Za základ bezpečnosti vnitřní i vnější považuji občana, který je ochoten a schopen se bránit a má možnost bránit sebe, své blízké a svůj majetek proti jakékoliv agresi. Aź sekundárně je možné se spoléhat na stát.

Diskriminace:

Diskriminace je od latinského „diskriminare“, tedy „rozlišování“. Je v lidské přirozenosti rozlišovat věci i lidi na známé a neznámé, na prověřené a ty, u kterých je namístě opatrnost. Je to trochu paradox, že lidé dnes diskriminovat nemohou, zatímco stát diskriminuje horem dolem. Přitom by to mělo být právě naopak.

Daně:

Daně by měly sloužit k pokrytí nákladů na tu státní agendu, kterou má stát jaksi v popisu práce. Bezpečnost, justici, elementární veřejnou správu a to, aby nikdo neumíral hlady. Není rolí státu, aby nás dopravoval, vzdělával a léčil, aby určoval, co máme jíst, pít či kouřit, co máme vyrábět a prodávat, co máme či nesmíme říkat. Paradoxně ty věci, které stát má dělat, dělá špatně, zatímco bobtná v oblastech, ve kterých se angažovat nemá či dokonce nesmí.

Dotace:

Výstižné přirovnání praví, že dotace jsou jako když provádíte transfuzi z levé ruky do pravé, a přitom polovinu krve vybryndáte na zem. Dotace směřují peníze od všech k vyvoleným, způsobují závislost a vytvářejí korupční prostředí.

Inflace:

Inflace je nástroj státu, jak plošně všechny připravit ročně o 2 % jejich majetku a úspor. Ze staletími prověřeného „Kdo šetří má za tři“ se díky inflaci stává „Kdo šetří je pitomec“. Z inflace těží jen stát a banky. Deflace je naprosto přirozený stav. České republice by pomohlo zavedení zlatého standardu a liberalizace finančních služeb.

Státní agenda:

Tak jako pro občany platí presumpce neviny, pro stát by měla platit presumpce zbytečnosti státní činnosti. Stá by měl nezbytnost své agendy neustále obhajovat a ústava by měla obsahovat přesné vymezení toho, co stát smí, včetně stanovení druhů daní a jejich maximální výše.

Sociální politika:

Je nepochybně rolí státu zajistit, aby nikdo „neumíral hlady“. Státní sociální politika však bohužel vyrábí z lidí almužníky, podporuje lemplovství a trestá aktivitu a odpovědnost. Ten, kdo není schopen se postarat o své záležitosti, by neměl rozhodovat o záležitostech společných.

Důchody:

Na důchodech lze krásně spočítat, jak stát svojí politikou vytváří z lidí almužníky odkázané na milodary státu. Nebýt systému průběžného financování důchodů, každý odpovědný člověk by odcházel do důchodu jako multimilionář. Státem organizované důchody dlouhodobě způsobují pokles porodnosti.

Imigrace:

Je přirozené, že se lidi stěhují za lepším, vždycky to tak bylo. Nemám nic proti imigrantům, kteří sem přijdou usilovně pracovat a žít, protože tu jsou lepší podmínky. Současná vlna migrace je však způsobena bohatými státy, které svojí politikou ničí ekonomiky jiných států a následně motivují jejich ožebračené občany sociálními dávkami, aby přijeli k nám. To je zvrhlé a nepřirozené.

Mgr. Roman Kříž

Moje názory